Byla jsem to udělat. Nakonec jsem byla hodit svůj křičící „hlas“ k těm ostatním křičícím hlasům v urně. Když se nad tím zamyslíte, jsou to vlastně hlasy ze záhrobí. Svůj hlas přidáte k těm ostatním, které se stejně tak jako ten váš, snaží vykřičet a překřičet hranice své urny.
Vtip je v tom, že každý hlas má naprosto stejnou intenzitu. ANO, je to tak. Tudíž dohromady zní melodicky jen se rozdílně frázují. Neberou se v potaz žádné genderové či věkové rozdíly. Neplatí tu mužská zdvořilost, ani udělení přednosti senilním občanům. Žádná hmotná ani nehmotná skutečnost náš hlas neodděluje od těch ostatních. Jsme jedni, jsme jedno. Jsme spravedliví, pravdiví, dobrosrdeční – jsme SPD. Každý máme svoji rovnost. Majetek a hezčí obal pro náš hlas nic neznamená, váží stejně jako hlas bez obálky, zabelený třeba jen v igelitovém pytlíku z Konzumu. Nevidíte v tom něco z KSČM? Rovnost pro všechny, každý dostane stejný krajíc chleba a stejný počet krystalků soli. Hlas křičí jen chvíli, ale jeho odezva bude znít velmi dlouho dobu a může pořádně zamotat, už tak zamotaný, osud celé České republiky. Netroufám si tvrdit, že by ho dovedl rozmotat.
Zvlášť když se hlasy často tříští a ztrácejí se v malých skupinkách. Jedny jsou na Zelené louce, druhé jsou tak Svobodné, že se nehodlají zaškatulkovat, třetí jsou Rozumní a takových je vždy málo. Odvaha Darovat Svobodu by měla být obsažena v každém člověku, protože to je naprosto TOP. Vlastnost, která by měla být vlastní každému zdravě myslícímu i nemyslícímu člověku, je dravost. Je třeba jít si za svým cílem, překonávat všechny překážky, posouvat svoje hranice a na konci si vzít, co nám náleží. Trochu mi to připomíná Piráty. Jejich konání nemusí být vždy v souladu s všeobecnými normami, ale uskutečňují sebe sama. Nechájí promlouvat své nitro a dostojí svých cílů.
K O N E C
Všechny zmiňované vlastnosti jsou popisem plnohodnotného člověka (pro rýpavé jedince si dovolím menší či větší odchylky). Takový člověk je občanem České republiky, občanem svého státu. Připusťme si to nebo ne, ale jsme závislí na prostředí, která je naším domovem. Odvíjí se od něj naše zaměstnání, rodina, životní úrověň, partner, peníze, hádky, peníze, radost, štěstí, smích, spokojenost, peníze… Pro takové fungování je nutná flexibilita vlády nad státem. Stát se musí přizpůsobit lidem, kteří v něm žijí. Musí jim uplést kabát přímo na míru. Podle předpovědí se blíží krutá zima a já doufám, že páni političtí pro nás ušijí kvalitní kabát s dlouhým opaskem, abychom ho „nedej bože“ nemuseli utahovat. Stačí lehce zašněrovat a neztratit dýchací schopnost.
My už jsme slovo dostali. Mohli jsme si bezhlase zakřičet v urně, která doufám nepředpovídá státní smrt. Teď je řada na našich politicích – mistrů v míru a šití kabátů na míru – doufám, že kabáty budou jako od Blažka